Štědrý den a večer představuje vrchol vánočních oslav v české i slovenské kultuře. Tento čas je plný tradic, zvyků a rodinného setkávání. V tomto článku se podíváme na některé z nejzajímavějších aspektů Štědrého dne a večera, které dělají tuto dobu roku tak speciální a nezapomenutelnou.
Půst a přípravy
Štědrý den je poslední den adventního období, které začíná čtyři neděle před Štědrým dnem. Tento den je spojen s půstem, který tradičně zahrnuje zdržení se masa a vyšší konzumaci ryb a zeleniny. Přípravy na Štědrý večer zahrnují zdobení domu a vánočního stromečku, pečení cukroví a přípravu tradičních jídel.
Štědrý večer a večeře
Štědrý večer je vrcholem vánočních oslav a jeho hlavním bodem je tradiční večeře. Večeře se skládá z několika chodů, které se liší v závislosti na regionu a rodinných tradicích. Nejčastěji se podává rybí polévka, kuba (houbová směs s kroupami) a pečený kapr se salátem nebo bramborovým salátem. Kromě kapra se v některých rodinách podává také pečená husa nebo kachna.
Zvyky spojené s večeří
Během večeře se dodržují různé zvyky, jako je lámání oplatkou mezi členy rodiny, které symbolizuje lásku, porozumění a společenství. V některých rodinách je zvykem nechat jeden talíř navíc pro nečekaného hosta nebo zesnulého příbuzného. Je také zvykem pod stůl položit slámu, která připomíná Kristův narození v chudém prostředí.
Rozdávání dárků
Po večeři nastává čas rozdávání vánočních dárků. V České republice i na Slovensku je za rozdávání dárků tradičně zodpovědný Ježíšek. Dárky se obvykle rozdávají, když zazvoní zvoneček, který signalizuje, že Ježíšek přinesl dárky pod vánoční stromeček. Rodinní členové se pak shromažďují kolem stromečku, zpívají koledy a rozbalují své dárky.
Související články
Vánoční koledy
Štědrý večer je také spojen s vánočními koledami, které se zpívají během večera. Některé z nejznámějších českých koled zahrnují „Narodil se Kristus Pán“, „Půjdem spolu do Betléma“ a „Chtíc, aby spal“. Koledy mají důležitou roli ve vánoční atmosféře a přinášejí radost a smysl pro společenství.
Půlnoční mše a následující dny
Po Štědrém večeru navštěvují mnozí lidé půlnoční mši nebo vánoční bohoslužby, které slouží jako důležitý duchovní aspekt svátků. Půlnoční mše je také často spojena s dalšími zvyky, jako je například rozsvěcení svíček nebo světýlek na hřbitovech na památku zesnulých příbuzných.
Vánoční svátky pokračují prvním a druhým svátkem vánočním (25. a 26. prosince), kdy se rodiny a přátelé stále scházejí, navštěvují se, vyměňují si dárky a sdílejí společné chvíle.
Závěr a časté dotazy
Štědrý den a večer představují vrchol vánočního období v české i slovenské kultuře. Tento čas je plný tradic, zvyků a setkávání s rodinou a přáteli. Od příprav na Štědrý večer, přes tradiční večeři, rozdávání dárků až po zpívání koled, Štědrý den a večer přinášejí radost, lásku a společenství pro všechny, kteří se jich účastní.
Co se podává k večeři na Štědrý večer?
Tradiční štědrovečerní večeře se skládá z několika chodů, jako je rybí polévka, kuba, pečený kapr se salátem nebo bramborový salát. V některých rodinách se podává také pečená husa nebo kachna.
Kdo rozdává dárky na Štědrý večer v České republice a na Slovensku?
V obou zemích rozdává vánoční dárky tradičně Ježíšek. Dárky se obvykle rozdávají poté, co zazvoní zvoneček, který signalizuje, že Ježíšek přinesl dárky pod vánoční stromeček.
Jaké zvyky se dodržují během štědrovečerní večeře?
Během večeře se dodržují různé zvyky, jako je lámání oplatkou mezi členy rodiny, nechávání jednoho talíře navíc pro nečekaného hosta nebo zesnulého příbuzného, a pokládání slámy pod stůl, která připomíná Kristův narození v chudém prostředí.
Co zahrnuje příprava na Štědrý večer?
Přípravy na Štědrý večer zahrnují zdobení domu a vánočního stromečku, pečení cukroví a přípravu tradičních jídel pro štědrovečerní večeři.
Jaký je význam zpívání vánočních koled?
Vánoční koledy mají důležitou roli ve vánoční atmosféře a přinášejí radost a smysl pro společenství. Některé z nejznámějších českých koled zahrnují „Narodil se Kristus Pán“, „Půjdem spolu do Betléma“ a „Chtíc, aby spal“.
